O kousek blíž soběstačnosti
Všechno zlé je k něčemu dobré. Trochu kontroverzní v dnešním čase, kdy kousek za našimi humny zuří válka. Drtí nás myšlenky na národ, který právě zažívá těžké chvíle. Drtí nás média s neustálými špatnými zprávami. Trápí nás vlastní myšlenky soucitné s Ukrajinci, ale i plné strachu, co bude s námi a s naší vlastí. Co bychom dělali, kdybychom byli v jejich kůži. Kam se schováme, co s sebou vezmeme.
Máme však volbu. Měli bychom se šetřit a nesetrvávat ve špatné náladě tolik času. Ale jak na to?
Já si vytvořila osobní výzvu. Každý den budu o kousek víc soběstačnosti. Mnohokrát jsem selhala, ale tentokrát to vydržím. Zachráním si své pozitivní smýšlení, zdravý rozum a naději, že se něco naučím. Třeba pomůžu své rodině a třeba tím pomůžu planetě.
První den své osobní výzvy jsem sáhla do spíže. Sebrala žitnou mouku. Umyla skleničky od svých prvních kváskových pokusů. Založila jsem nový kvásek. A taky jsem to napsala zde. Den první. Zrození kvásku. Začátek nového života ve větší soběstačnosti. Nemusím se bát!
Jsem maminka na mateřské dovolené. Mám dva úžasné kluky a jednoho muže a chtěla bych pro ně lepší svět. Co to je? To se snažím objevit už několik desítek let. Pojďte objevovat se mnou. A začínáme vodou a zvukem. Mé lásky :-).