Můj rok je členěn do několika důležitých období. Doba melounů (ty sladké a červené), doba ořechů (ty čerstvé, na loupání), doba burčáku (ne toho letního, pražského), doba mandarinek před Mikulášem a po ní doba pomela. Doby, kdy mi nezbývá než respektovat přirozenou dobu dozrávání, kterou neošidí zběsilí dodavatelé a pleniči skleníků. Na jaře pak nastává […]
Ke kořenům … kopřivy Read More »
V co věřím, to hraju… Někdy mám pocit, že celý život hraju hru – jen mi dlouho nikdo neřekl, jaká jsou pravidla. Postupně jsem ale začala zjišťovat, že pravidla si ve skutečnosti tvořím sama. A že svět, ve kterém žiju, není objektivní realita, ale herní plán vytvořený z toho, čemu věřím. Například od dětství
Z bylinek upletu na hlavu věneček,Do vlasů zapletu zelený lístečekPod horkým sluncem se vysvleču z emocíZa letní bouřky chci tancovat do nociV studánce zanechám vše co mi nesloužíPod zemí naleznu klid, co si zasloužím. Kdo neviděl žádnou bylinku? Ani jednou si nepřivoněl k fialce? Neležel na letní louce? Kdo nefoukal do semínek pampelišek? Nádhera, která nás provází od malička.